Cikánské toulky
Vznik obce Ohnišova se datuje od 14. století a první doklad pochází z roku 1360, kde je zaznamenáno, že zde z počátku byly čtyři opevněné dvorce osadníků. Naši předkové převáděli přes hranice královské posly, strážili cesty do kraje a od jejich strážních ohňů bylo pravděpodobně odvozeno jméno obce Ohnišov. Od roku 1537 náležel Ohnišov a celé okolí ke zboží pánů z Frymburka a měl 26 usedlostí. Po smrti majitele panství připadla obec pánům z Opočna. Při sčítání lidu po 30-ti leté válce roku 1651 bylo spočítáno 54 rodin s 288 lidmi. Větší rozvoj nastal po roce 1848, po zrušení nevolnictví a byl vždy větší a intenzivnější po válkách v roce 1918 a 1945. Dnes žije v Ohnišově 475 obyvatel.
V 19. století si vzal jeden usedlík z Ohnišova čp. 97 za manželku cikánku z tlupy, která tábořila poblíž. U ní pak nacházeli přístřeší cikáni z okolí, což se obyvatelům nelíbilo. Jednou při rvačce v hospodě čp.64, mezi cikány a občany byl jeden cikán zabit. Od té doby se v těchto místech říká „Na cikánce“ a Ohnišovu „Cikánov“ nebo „Ohnišovští cikáni“. Za tuto hanlivou přezdívku se naše generace, která se hrdě hlásí k historii své obce, nestydí, o čemž svědčí i název našich turistických pochodů. Naopak, přejeme si, aby se Vám v 0hnišově líbilo a každý jste se k nám vracel rád na naše „Cikánské toulky“.
O Cikánských toulkách
Začalo to v roce 1975, to už u nás dálkové pochody "frčely", prostě byly moderní, ale byla to zdravá móda a dosud je. Řeč je o Ohnišovu, tamější tělovýchovné jednotě START a dálkových pochodech.
Myšlenka uspořádat na jaře 1975 pro členy TJ a místní občany dálkový pochod, napadla Josefa Matušku a Jiřího Nováka, dva z nejagilnějších a nejzapálenějších tělovýchovných pracovníků. Kdo hoří, ten zapaluje, a tak oheň nadšení se hned přenesl na Miroslava Blažka, Stanislavu Langerovou, Alenu Pospíšilovou, členy odboru turistiky, který byl pořadatelem většiny ročníků. Pro pochod byla zvolena poslední dubnová sobota, kdy na horách vzduch voní současně odcházející zimou a nastupujícím jarem a moc dobře se dýchá.
Začalo se skromně, poprvé přišlo na start 60 pochodníků, a protože se jim toulání jarní přírodou Orlických hor zalíbilo, řekli si pořadatelé, že za rok to zopakují. Stalo se a lidí přišlo jednou tolik. Protože v historii obce sehráli v 19. století určitou roli cikáni, dostal tento dálkový pochod název Cikánské toulky. S pokračujícími ročníky se rozrůstaly trasy, šlapalo se 6 km, 15 km, 25 km, 35 km a 50 km a do Ohnišova přijížděl každý rok vyšší počet účastníků díky nápadité propagaci a dokonalé organizaci.
Lidé z různých koutů Čech a Moravy poznali Janov, Nový Hrádek, Sedloňov, Plasnici, Šediviny, Prázdnou boudu a mnoho dalších míst a obcí našeho regionu. Po čtyři roky jezdila do Orlických hor pochodovat paní Adriana Kopernická z Michalovců na východním Slovensku. V kronice Cikánských toulek jsem viděl její zápis, v němž vyjádřila svůj obdiv tiché a nenápadné kráse Orlických hor, které ji jako obyvatelku fádní nížiny zcela okouzlily. Nadšení vyjadřovali písemně i Němci z bývalé NDR, i když se přiznali, že do cíle v Ohnišově došli "ganz erschopft". Těch pochval a díků je v kronice hodně, pan Matuška mi ji ukazoval s pýchou. Značnou odezvu měla trasa v délce 6 km okolím Ohnišova nazvaná "Cesta pohádkovým lesem", určená pro děti a jejich rodiče.
Ohnišovské dálkové pochody byly pouze jednou přerušeny. Nekonal se 15. ročník, a to proto, že vládce Orlických hor Rampušáka rozčílila jeho Kačenka tak moc, že orlický Rýblcoul rozpoutal nad horami sněhovou bouři, nechal těsně před toulkami napadnout 10 cm sněhu a bylo po pěší turistice.
Tak, vážení, poslední dubnovou sobotu obujte vyšlapané pohory, kecky či adidasky a vydejte se do Ohnišova. Pobavíte se, rozhýbáte svá těla po zimním nicnedělání a uděláte radost sobě i obětavým pořadatelům.
ÚČAST NA JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH:
1. ročník 1975 jarní toulky 60 účastníků
podzimní toulky 40 účastníků
2. ročník 1976 jarní toulky 120 účastníků
podzimní toulky 80 účastníků
3. ročník 1977 jarní toulky 200 účastníků
podzimní toulky 186 účastníků
4. ročník 1978 jarní toulky 431 účastníků
podzimní toulky 50 účastníků
5. ročník 1979 jarní toulky 655 účastníků
podzimní toulky 405 účastníků
6. ročník 1980 jarní toulky 260 účastníků
7. ročník 1981 933 účastníků
8. ročník 1982 990 účastníků
9. ročník 1983 1476 účastníků
10. ročník 1984 1743 účastníků
11. ročník 1985 1402 účastníků
12. ročník 1986 1983 účastníků
13. ročník 1987 2802 účastníků
14. ročník 1988 3022 účastníků
15. ročník 1989 314 účastníků
16. ročník 1990 959 účastníků
17. ročník 1991 930 účastníků
18. ročník 1992 980 účastníků
19. ročník 1993 187 účastníků
20. ročník 1994 789 účastníků
21. ročník 1995 894 účastníků
22. ročník 1996 1060 účastníků
23. ročník 1997 562 účastníků
24. ročník 1998 1740 účastníků
25. ročník 1999 892 účastníků
26. ročník 2000 1242 účastníků
27. ročník 2001 1389 účastníků
28. ročník 2002 1382 účastníků
29. ročník 2003 1436 účastníků
30. ročník 2004 1514 účastníků
31. ročník 2005 2009 účastníků
32. ročník 2006 470 účastníků
33. ročník 2007 2053 účastníků
Pondělí: 8 - 11, 13 - 17
Středa: 13 - 17