Historie
Masarykova škola
Již Konfucius 500 let př. n. l. řekl, že – cit.: „Vzdělání je pro všechny bez rozdílu“. Různé dějinné epochy se k této pravdě stavěly tak či onak. Z dějepisu na stránkách víme, kteří monarchové či státníci v minulosti prosadili význam vzdělání – a to i pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Marie Terezie nám pak zanechala svou reformou Fota z Cikánských toulekškolství důležité dědictví = povinnou školní docházku pro chlapce i děvčata. Všem bylo tak umožněno zvládnutí základního trivia = čtení, psaní a počítání.
V naší obci bylo školní vyučování zahájeno již roku 1790. Současná školní budova vstoupila v tomto školním roce do své sedmdesátileté historie a dlužno říci, že přes všechny potíže, jež její stavbu provázely, se našim předkům povedla a stala se jednou z dominant obce Ohnišova. V jejich zdech se vystřídaly generace ohnišovských občanů, kteří dnes žijí tady nebo i jinde ve světě. Získali zde všichni základy vzdělání a výchovy, což jim umožnilo start k dalším životním cílům. Na tomto se jistě podílela i ta řada pedagogů, kteří touto školou prošli – a Vám se jistě podle Vašeho věku právě Ti Vaši vybaví.
Sama budova byla během těch let stále v popředí zájmu představitelů obce a byla doplněna přítavbou a řadou větších či menších oprav a úprav. Za to jistě patří všem zúčastněným i po letech vřelý dík.
Za dobu své existence prošla škola různými obdobími. I rok 2003 změnil do určité míry její organizaci. Na základě přechodu do právní subjektivity se sloučila všechna pracoviště – tedy mateřská škola, školní jídelna a základní škola s družinou pod jedno ředitelství. Trápí nás však skutečnost, kterou znáte z tisku nebo sdělovacích prostředků i z jiných obcí – malý počet dětí. Ve školním roce 2001-2002 se naše škola dostala pod limitní hranici 26 žáků na dvoutřídku. V letošním roce nám dva žáčci přibyli a máme tedy žáků 27, z toho ale polovinu tvoří žáci přespolní. V červnu však odchází 11 páťáků a zapsaných budoucích prvňáčků je 5. Spojením s počtem dětí v mateřské školce se dostaneme zhruba k počtu 45 dětí. Přesto si mslíme, že udržení existence školy je pro každou obec důležité a je to patrno i z toho, že při řešení právě vzpomínaného přechodu na právní subjektivitu, se obce v našem okolí, ale jistě i jinde postavily za fakt udržení ZŠ nebo MŠ.
Škola nejen vzdělává, ale i vychovává děti k tomu, aby Ohnišov, Bohdašín, Zákraví atd. = místa, kde se narodily a kde vyrůstají oni, ale kde žili i jejich předkové, se staly místem žití i jejich potomků. K tomu vždy přispívala i různá vážná i veselá setkávání – a těch škola organizuje během roku několik v podobě svých vystoupení – např. „Živý Betlém“, Vánoční besídku či vystoupení ke Svátku matek.
